Elektrické pole
Elektrické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je těleso s nevykompenzovaným elektrickým nábojem (elektricky nabité těleso) nebo časově proměnné magnetické pole a které se v dané části prostoru projevuje působením elektrické síly na nabité částice.
Elektrické pole je dílčím projevem elektromagnetického pole. Nezávisle na magnetickém poli lze nahlížet pouze ve stacionárním případě.
Obsah
Rozdělení
Podle závislosti na čase lze elektrické pole rozdělit na
- nestacionární elektrické pole – obecné, časově proměnné elektrické pole
- stacionární elektrické pole – časově neproměnné elektrické pole
- elektrostatické pole – speciální případ stacionárního pole (tedy časově neměnného pole), v němž se nevyskytují elektrické proudy (elektrické náboje se tedy nepohybují)
Vlastnosti
- Velikost elektrického pole je charakterizována veličinou intenzita elektrického pole. Ve statickém případě je přímo úměrná velikosti zdrojového náboje, nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti od náboje a na vlastnostech prostředí kolem tělesa. Protože platí princip superpozice, elektrostatické působení různých nábojů se vzájemně neovlivňuje a jejich pole se tak jednoduše sčítá. V nestacionárním případě se přidává indukované elektrické pole úměrné rychlosti změny velikosti magnetického pole.
- Směrem elektrického pole je myšlen směr působení elektrické síly na kladný bodový náboj nacházející se v daném elektrickém poli. Vzhledem k nábojové konvenci směřuje od kladného náboje k zápornému.
- Tvar elektrického pole (případně i jeho směr) bývá graficky prezentován pomocí (orientovaných) siločar nebo (je-li pole potenciálové) ekvipotenciálních ploch. Siločáry elektrického pole v každém bodě vyznačují směr vektoru intenzity elektrického pole v daném místě, přičemž hustota siločar je přímo úměrná velikosti této intenzity. Ekvipotenciální plochy jsou plochy s konstantní velikostí elektrického potenciálu. Tvar pole závisí na rozmístění náboje na tělesech, která jsou jeho zdrojem, na okolních proměnných magnetických polích a na lokálních elektrických vlastnostech prostředí. Existují dva základní jednoduché tvary:
- homogenní pole – všechny siločáry jsou vzájemně rovnoběžnými přímkami – takovéto pole je generované například nekonečnou homogenně nabitou rovinou
- radiální pole – všechny siločáry jsou přímkami procházejícími jedním bodem – generované bodovým nábojem nebo homogenně nabitou koulí
Literatura
- SEDLÁK, Bedřich; ŠTOLL, Ivan. Elektřina a magnetismus. [s.l.]: [s.n.] 650 s. ISBN 80-200-1004-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu elektrické pole na Wikimedia Commons
Související články
Zdroj
Poslední aktualizace: 20.11.2021 12:19:22 CET
Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny]) Licence textu: CC-BY-SA-3.0. Autory a licence jednotlivých obrázků a médií najdete buď v popisku, nebo si je můžete zobrazit kliknutím na obrázek.
Změny: Byly přepsány prvky designu. Byly odstraněny odkazy specifické pro Wikipedii (např. "Redlink", "Edit-Links"), mapy a navigační pole. Také některé šablony. Ikony byly nahrazeny jinými ikonami nebo odstraněny. Externí odkazy získaly další ikonu.
Důležité upozornění Vzhledem k tomu, že daný obsah byl v daném čase automaticky převzat z Wikipedie, ruční kontrola nebyla a není možná. Proto cwiki.cz nezaručuje přesnost a aktuálnost převzatého obsahu. Pokud by se mezitím objevily chybné informace nebo chyby v zobrazení, prosíme vás, abyste nás kontaktovali: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.